skok na hlavní menu | menu sekce Aktuality


Úvod › Aktuality › První bilance podruhé

Aktuality

foto

Další články

Čtení dětem 2021

Městská knihovna v Praze a Moravská zemská knihovna společně loni…

Číst dál » | 29.4.2021

Praha vydala e-knihu další Expedice poezie ke Světovému dni knihy

Partnerství Prahy s německým Heidelbergem dalo vzniknout zajímavému…

Číst dál » | 22.4.2021

Svět knihy 2021

Konání letošního pražského Světa knihy se posune. Mezinárodní knižní…

Číst dál » | 22.4.2021

Cena Jiřího Ortena 2021 vyhlásila nominace

Na Cenu Jiřího Ortena 2021 byla nominována básnická sbírka Betonová…

Číst dál » | 21.4.2021

První bilance podruhé

Ve zcela zaplněném sále Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v.v.i. (ÚČL), se v úterý 27. 11. 2012 konala diskuse, bilancující původní českou literární produkci, která vyšla v roce 2012. Takto koncipovaná akce se konala již podruhé a ÚČL v jejich organizování hodlá pokračovat i v dalších letech. Sestřih dvouhodinové diskuse odvysílá v rámci svého Kritického klubu ČRo 3 – Vltava v lednu 2013, informaci se záznamem názorů některých účastníků otiskne časopis Host.

Diskusi moderoval ředitel ÚČL Pavel Janáček. O započetí diskuse požádal kritičku Martu Ljubkovou z FF UK, která zhodnotila rok 2012 v české próze, a dále specialistku na českou poezii Simonu Martínkovou-Rackovou, taktéž z FF UK. Na ně navázali literární kritici, Jiří Trávníček, vedoucí pobočky ÚČL v Brně, a Jiří Zizler z oddělení výzkumu literatury 20. století a literatury současné ÚČL.

Bez lakování na růžovo jejich kritická hodnocení s výjimkou poezie a ještě snad literárního návratu Zuzany Brabcové s románem Stropy nevyzněla nijak potěšitelně. Marta Ljubková po dvouletce jakéhosi literárního úhoru v letech 2010–2011 přivítala, že se opět objevilo několik románů i od autorů, kteří se na delší dobu odmlčeli. Návraty literárních děl do historie zhodnotila spíše jen jako fragmentární. Na „velký román“ se podle ní stále čeká. Zájmu čtenářů o příběhovost se sice autoři snaží vyhovět, ale po jazykové či formální stránce nepřicházejí s ničím objevným. Rovněž řada autobiografických děl, čtenáři vstřícně přijímaných, je spíše východiskem ze slepé uličky.

Podle Simony Martínkové-Rackové se pro českou poezii stal rok 2012 naopak rokem příslibů a návratů. Své nové sbírky po několikaleté odmlce vydalo několik renomovaných básníků. V následné diskusi se nejvíce skloňovala jména Petra Hrušky, Martina Stöhra a Miroslava Huptycha. Na Simonu Martínkovou ale nejintenzivněji zapůsobila řada básnických děl, která byla publikovaná časopisecky. Podle ní to vypovídá o zvyšujícím se sebevědomí nastupující generace básníků a básnířek (narozených kolem poloviny 70. let minulého století) a jejich potřebě a odvaze se komplexněji vyslovit k vlastní existenci i současnosti. Objevují se rovněž zřejmé tendence ke sbližování poezie s prózou.

Jiří Zizler zdůraznil, že v české próze dochází k etablování mainstreamu. Renomovaní čeští autoři prostě vědí, co se od nich očekává a chce, a tak dochází k určitému stereotypu. V tematice literárních děl je patrný návrat angažovanosti, který se projevuje např. v „odkouzlování“ kapitalismu nebo vyjadřováním soucitu s lidmi, kteří se ocitají v nouzi či na sociálním dně.

Jiří Trávníček své vystoupení ohraničil svým současným převažujícím profesním zaměřením především na problematiku „co se čte a kdo čte“. Upozornil na nezdravý a stále narůstající jev tzv. nedodělaných knih, kdy je patrné, že autorovi či vydavateli došel grant nebo naopak už musí grant vyúčtovat. Odhadl, že spěch a redakční či ediční nedotaženost se podepisuje až u 65 % vydané knižní produkce. Rovněž uvedl, že literatura ve 20. století vyklízela své dosavadní pozice zejména ze dvou důvodů: nejprve pod vlivem filmu, poté kvůli fenoménu rockové hudby.

Všichni účastníci diskusního panelu se shodli na tom, že jen máloco z českých literárních děl, vydaných v roce 2012, má šanci oslovit zahraniční čtenáře. Díla podobného typu už ve světě znají. Zazněl názor Paula Roberta Wilsona, kanadského hudebníka, spisovatele a také překladatele české literatury do angličtiny (mj. Havel, Škvorecký, Hrabal), který v Praze žil v letech 1967–77, než byl z Československa vyhoštěn za své působení s undergroundovou kapelou Plastic People of the Universe. Ten při jednom ze svých návratů do Česka řekl, že české literatuře chybí velký politický román a také v současnosti nemá žádného Stiega Larssona.

Z představování přítomných, kteří se zapojili do následné diskuse, vyplynulo, že jsou zastoupeni jak studenti a literární kritici, tak pedagogové, knihovníci nebo i zástupce projektu Praha město literatury. Potěšitelným faktem však bylo to, že se účastnilo mnoho mladých, kteří projevují zájem o literaturu.

Úvodní teze k vystoupení M. Loubkové a S. Martínkové-Rackové naleznete zde.

text © Jaroslav Císař

foto © Stefan Segi

Zleva J. Trávníček, J. Zizler, P. Janáček, S. Martínková-Racková a M. Ljubková

Podívejte se na více fotek.





česky | English