Aktuality

Výstava o samizdatu

Zakázané tiskoviny. jež vznikaly v utajení, v provizorních podmínkách, bez vydavatelského či finančního zajištění, bez přístupu k běžným technikám tisku, umožnily za normalizace přežití nezávislé literární i publicistické produkce a nahrazovaly neexistující veřejnou debatu o tématech, k nimž sdělovací prostředky i režimní instituce zachovávaly nucené mlčení.

Samizdatem bývají nazývány publikace a rozmnoženiny vydávané mimo dosah státního informačního monopolu. Vznikaly v podmínkách informační a ideologické hegemonie vládnoucí moci, která neumožňovala vydávání publikací, jejichž obsah by nebyl předem schválen či cenzurován. Samotný výraz „samizdat“ pochází z ruštiny a dal by se přeložit jako „vydat si sám“. V Rusku měl samizdat silnou tradici, která začala bolševickou revolucí. Sám pojem samizdat se tam ale objevil až začátkem 50. let 20. století a běžně začal být užíván až v 60. letech, kdy pronikl na Západ. Tehdy vznikala celá řada literárních děl, která nemohla být vydána oficiálně, tudíž je autoři alespoň přepisovali pro sebe a své přátele na psacím stroji.

„V českém kontextu se slovo samizdat objevuje na počátku 70. let, neboť právě v období počínající normalizace se ukázala potřeba šíření nezávislých informací. Vznik neoficiálních tiskovin byl reakcí na posílení cenzury, pronásledování novinářů i spisovatelů a na vyloučení tisíců aktivních lidí z veřejného života. Po zformování Charty 77 umožnila existence samizdatu propojování různých okruhů undergroundu a také sdílení zpráv o represích, kterým byli odpůrci tehdejšího režimu vystaveni. Právě na tuto dobu se také soustředí připravená expozice,“ vysvětluje autor konceptu výstavy Petr Pospíchal.

Výstava Samizdat – tvůrčí síla odporu představí reprezentativní kolekci knih a časopisů, která ukazuje vývoj a bohatou kulturní i informační tvorbu různých nezávislých prostředí tehdejší československé společnosti. Jsou mezi nimi periodika informačně politická, náboženská, filosofická, všeobecně kulturní, hudební i mládežnická, z nichž některá mají umělecky vyzrálé grafické i fotografické doprovodné přílohy. Knižní tvorba je představena tituly Edice Petlice, kterou vydával spisovatel Ludvík Vaculík, Edice Expedice vydávané Olgou Havlovou, jakož i řadou dalších knih publikovaných v rámci různých samizdatových edicí i mimo ně. V představené sbírce je zastoupena také slovenská samizdatová tvorba.

Mezi raritní exponáty lze počítat například samizdatově vydaný aršík poštovních známek k desátému výročí Charty 77. Výstava přináší jedinečnou příležitost zhlédnout vzácné bibliofilie básnických sbírek s výtvarným doprovodem významných umělců. V expozici bude možné se zblízka seznámit s tehdejšími psacími stroji, cyklostylovými rozmnožovacími rámečky i funkčním klikovým cyklostylem.

Výstavu Samizdat – tvůrčí síla odporu pořádá Národní knihovna ČR, jež má ve svých sbírkách rozsáhlou samizdatovou kolekci se zajímavou a pohnutou historií, ve spolupráci s knihovnou Libri prohibiti, která spravuje největší sbírku československého samizdatu na světě (přes 13 000 knižních jednotek) a její kolekce samizdatových periodik byla v loňském roce zařazena do programu UNESCO Paměť světa.

Výstavu můžete navštívit od 14. 3. do 18. 4. 2014 ve Výstavním sále Galerie Klementinum každý den od 10.30 do 18.00 hod. s výjimkou pondělí. Vstupné je 50 Kč, pro studenty a seniory 40 Kč, pro děti do 15 let 20 Kč a děti do 6 let mohou expozici navštívit zdarma. V rámci doprovodného programu proběhnou i komentované prohlídky, jejichž přesné datum konání bude uveřejněno na www.nkp.cz

© Irena Maňáková

Národní knihovna ČR