skok na hlavní menu | menu sekce Aktuality


Úvod › Aktuality › Nobelova cena za literaturu

Aktuality

foto

Další články

Čtení dětem 2021

Městská knihovna v Praze a Moravská zemská knihovna společně loni…

Číst dál » | 29.4.2021

Praha vydala e-knihu další Expedice poezie ke Světovému dni knihy

Partnerství Prahy s německým Heidelbergem dalo vzniknout zajímavému…

Číst dál » | 22.4.2021

Svět knihy 2021

Konání letošního pražského Světa knihy se posune. Mezinárodní knižní…

Číst dál » | 22.4.2021

Cena Jiřího Ortena 2021 vyhlásila nominace

Na Cenu Jiřího Ortena 2021 byla nominována básnická sbírka Betonová…

Číst dál » | 21.4.2021

Nobelova cena za literaturu

Právě bylo oznámeno jméno letošního nositele Nobelovy ceny za literaturu. Publicita udílení Nobelovy ceny zastínila dokonce Velký knižní čtvrtek a my se ptáme: kdo to je? Co si od něj můžeme přečíst?

Čínský spisovatel Mo Yan (1955) u nás není zatím příliš známý. Z jeho díla, které zahrnuje celou řadu románů a povídek, byly do češtiny přeloženy jen malé ukázky. Nejvíce jeho textů najdete v revue Souvislosti 2011/1.

Mo Yan (v české transkripci Mo Jen) je ve skutečnosti jen pseudonym. Skutečným jménem se letošní nobelista jmenuje Guan Moye. Mo Yan znamená něco jako „Nemluvit“, je to prý přezdívka z dětských let.

Ve svém díle zůstává Mo Yan věrný vesnici Gaomi, odkud pochází. Je především jakýmsi novodobým venkovským spisovatelem. Jeho romány a povídky zachycují události 20. století, jak se odrazily v životě obyčejných Číňanů, rolníků, žijících mimo velká města. To platí i pro jeho knihu Rod rudého čiroku (1986), podle níž vznikl oceňovaný film Rudé pole, popisující hrůzy japonské okupace. Podobně povídka Kluci ze železa se odehrává během Maova Velkého skoku v druhé polovině padesátých let. Rodiče dětí odcházejí z vesnice, protože musí v lidové komuně pracovat u tavicí pece a doma zůstávají jen děti, odkázané samy na sebe.

Rodiče ho opustili, když mu bylo jedenáct let. V Číně právě začala Kulturní revoluce – jeho rodiče byli veřejně kritizováni za to, že jejich předek byl zámožnějším rolníkem a posláni na převýchovu. Od osmnácti let pracoval jako dělník, v jednadvaceti se stal vojákem. Později přednášel o literatuře na Vojenské kulturní akademii.

Západní literaturu objevil až v osmdesátých letech. Inspirací se pro něj stali zejména William Faulkner a Gabriel García Marquez, které napodobuje svou věrností konkrétnímu místu, kde se odehrává většina jeho příběhů. V jeho případě je to vesnice Gaoni na východě Číny.

V letošním roce Mo Yan obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Podle vyjádření poroty „v halucinačním realismu spojuje lidové příběhy, historii a současnost.“

Chci si něco přečíst!

Nakladatelství Dauphin připravuje vydání výboru jeho povídek pod titulem Když prosem kosa projede. Překladatelem je Denis Molčanov, od nějž pochází i rozsáhlý medailón autora a překlad části povídky Zemljankové radosti.

V českých knihovnách jsou dostupná jeho díla v anglických překladech i v čínských originálech, více zde.





česky | English