Úspěšná egyptská spisovatelka a novinářka Mansúra Izz ad-Dín dává ve svých dílech prostor příběhům, které byly umlčeny. V Praze pracuje na knize zabývající se tím, jak ženy vnímají města a jejich veřejné prostory a jak je přetvářejí.
Spisovatelka a novinářka Mansúra Izz ad-Dín je známá nejen v rodném Egyptě, ale i daleko za jeho hranicemi. Na Fakultě médií Káhirské univerzity vystudovala žurnalistiku a v současné době pracuje jako zástupkyně šéfredaktora kulturního týdeníku Akhbar Al-Adab a jako redaktorka se zde věnuje i knižní rubrice.
Autorčina literární tvorba
Je autorkou celkem čtyř povídkových sbírek a šesti románů. Po rezidenci v Šanghaji vydala také svůj první cestopis خطوات في شنغهاي (Procházky Šanghají, 2020), za který získala v roce 2021 Cenu Ibn Battuta za cestopisnou literaturu. Její román جبل الزمرد (Smaragdová hora, 2014) byl Mezinárodním knižním veletrhem v Šardžá (SIBF) vyhlášen nejlepším arabským románem roku 2014. Francouzské vydání jejího románu بساتين البصرة (Baserské sady, 2020) se dostalo do užšího výběru o cenu Le Prix de la Littérature Arabe 2023. Její sbírka povídek مأوى الغياب (Útočiště nepřítomnosti, 2018) byla v roce 2018 nominována na prestižní cenu Al-Multaqa za arabské povídky a v roce 2020 na literární cenu Sheikh Zayed Award.
Její zatím poslední kniha, sbírka povídek متحف الأخطاء (Muzeum omylů) vyšla toto léto.
V roce 2009 byla vybrána do projektu Beirut39 jako jedna z 39 nejlepších arabských autorů mladších 40 let a v letech 2011 a 2015 byla jedním z hostů na veletrhu Svět knihy.
Mansúřiny texty se objevily v mezinárodních magazínech a novinách jako New York Times, A Public Space and Neue Zürcher Zeitung. Její knihy byly přeloženy do více než deseti jazyků. V českém překladu vyšlo pět jejích povídek v Antologii moderních arabských povídek (Setoutbooks, 2011).
Ve své tvorbě se zabývá tématy souvisejícími s tělem, sexualitou, traumatem a hranicí mezi pověrami a realitou. Zajímá se o to, jak může člověk vyprávět svůj vlastní příběh prostřednictví svých traumat a obav. Vždy se snaží dát prostor příběhům, které byly umlčeny.
Praha město literatury UNESCO – rezidence září a říjen 2026
S tím souvisí také její práce na rezidenci v Praze. Mansúra chce zjistit, jak ženské tělo a mysl interagují s městským prostředím. Tento projekt, který kombinuje cestopis, feminismus a psychogeografii, si klade za cíl zdokumentovat politiku veřejného prostoru z ženského pohledu – jak se ženy ve městech orientují, jak se jich bojí, jak po nich touží a jak je vnímají. Jde však ještě dál: zkoumá, jak ženský pohled město nejen pozoruje, ale také ho přetváří.
