skok na hlavní menu | menu sekce Aktuality


Úvod › Aktuality › Kdopak by se Kafky bál

Aktuality

foto

Další články

Čtení dětem 2021

Městská knihovna v Praze a Moravská zemská knihovna společně loni…

Číst dál » | 29.4.2021

Praha vydala e-knihu další Expedice poezie ke Světovému dni knihy

Partnerství Prahy s německým Heidelbergem dalo vzniknout zajímavému…

Číst dál » | 22.4.2021

Svět knihy 2021

Konání letošního pražského Světa knihy se posune. Mezinárodní knižní…

Číst dál » | 22.4.2021

Cena Jiřího Ortena 2021 vyhlásila nominace

Na Cenu Jiřího Ortena 2021 byla nominována básnická sbírka Betonová…

Číst dál » | 21.4.2021

Kdopak by se Kafky bál

Celý svět si připomíná 130. let od narození Franze Kafky. Stačí se podívat na dnešní logo Googlu s Řehořem Samsou, proměněným v obřího brouka. Nebo si zadat na Twitteru #kafka. Koupit si zbrusu novou futuristickou známku s Kafkou. Kým je pro nás Kafka? Autorem, která jako nikdo jiný vystihl pocity vyřazenosti, izolace a nepochopení, mistrem ironického a humorného líčení, nebo prázdným jménem, jen tváří z trička v obchodě se suvenýry?

30. dubna se slavily 130. narozeniny druhého velikána pražské literatury, Jaroslava Haška. Jak píše Angelo Maria Ripellino ve své slavné knize Magická Praha: „Dodnes žije Praha ve znamení těchto dvou autorů, kteří nad ní lépe než jiní vyslovili ortel bez odvolání, neboť vystihli její nevrlost, nevůli, úskočné tůčky, přetvářku, šibeniční ironii.“

Franz Kafka, který se v Praze narodil a po většinu života tu žil a pracoval, je s naším městem navždy spojen. Ostatně sám řekl, že „tahle matička má drápy“. Narodil se v domě na dnešním Náměstí Franze Kafky, kde se nyní nachází i jeho známá busta, zanedlouho se s rodiči přestěhoval na Václavák, pak do Domu u Minuty, do Mikulášské ulice (dnes Pařížská), a později žil nějakou dobu také třeba ve Zlaté uličce.

Dnes tu vzpomínku na Kafku hledají nespočetní turisté z celého světa, Kafkova tvář je k nalezení na tričkách nebo taškách, zájemci tu najdou jeho muzeum, pomník i hrob. Ripellino o Procesu píše, že to je „nejpražštější román“, a obecně se má za to, že městem, jež v celé knize není pojmenováno, musí být Praha – topografie dějiště románu a skutečné české metropole je nápadně podobná. Po Kafkově Praze vás provedou stránky ČRo Praha.

Kafkovo muzeum

Kde v Praze je Kafkovo muzeum ? Nachází se v Hergetově cihelně na břehu Vltavy, nedaleko od stanice metra Malostranská. Výstava Město K. Franz Kafka a Praha se dělí do dvou částí – Existenciální prostor a Imaginární topografie. Expozice má fungovat jako metafora Kafkova života a díla – obě části mají návštěvníkům názorně ukázat, jak město tvoří svého spisovatele a spisovatel své město. Z muzea se metrem snadno dostanete na další poutní místo turistů přijíždějících do Prahy pátrat po Kafkových stopách, na Nový židovský hřbitov na Želivského.

Kafkova knihovna

V Praze působí také Společnost Franze Kafky, která je jedním z partnerů projektu Praha město literatury. Kromě pořádání četných kulturních akcí také uděluje Cenu Franze Kafky, mezi jejímiž nositeli najdeme Philipa Rotha, Elfriede Jelinek, Haruki Murakamiho nebo Danielu Hodrovou.

V Centru Franze Kafky v Široké ulici je pro zájemce přístupná knihovna, kde se nachází jak odborná literatura, související se spisovatelovou tvorbou, tak vzácnost v podobě repliky jeho osobní knihovny. Zatímco původní spisovatelova knihovna se nachází v držení univerzity v německém Wuppertalu, která ji roku 1982 zakoupila v jistém mnichovském antikvariátu, její repliku sestavil stuttgartský obchodník s vzácnými knihami Herbert Blank. Toto podivuhodné dílo o skoro tisíci položkách, jehož hodnota je odhadována na 5 miliónů korun, v roce 2002 věnovala pražské Společnosti Franze Kafky německá automobilka Porsche.

Kafkovo letiště

A proč se vlastně pražské letiště nejmenuje Letiště Franze Kafky? Nejspíš proto, že by nikdo nechtěl riskovat návštěvu nejodcizenějšího letiště na světě, jak se o něm mluví v klipu americké humoristické tiskové agentury The Onion.

Kromě Prahy je s Kafkou spjata i Třešť na Vysočině, idylické městečko, kde na začátku 20. století ještě žilo množství obyvatel židovského původu. Mezi nimi byl Kafkův strýc, lékař, u něhož Kafka mezi lety 1900 až 1907 trávil letní prázdniny. Zdejší zámek je údajně předobrazem zámku ve slavném stejnojmenném románu.

Ačkoliv se Kafkova díla stala předmětem bezpočtu výkladů kritiků a literárních vědců, nenechte se odradit – k tomu, abyste se mohli začíst do Procesu, Zámku nebo Proměny, nepotřebujete zvláštní kvalifikaci. Na stránkách Městské knihovny se dozvíte, kde si knihy můžete půjčit nebo stáhnout v originále.

Fotografie © Společnost Franze Kafky





česky | English